

Rozhodli jsme se, že teď budeme už radši mlčet, když máme zase onu Zelenou hlavu.
Učitelka: Ták.. minule jsem říkala, že budu příště zkoušet, takže k tabuli půjde... Regina.
Oddychla jsem si, že jsem to nebyla já, ale zároveň nezáviděla Regině.

Regina udělala smutný pohled a vzdychla. Kdo by taky chtěl být zkoušený z něčeho, co mu nejde a nechce zbytečně dostat špatnou známku, což se ale dneska asi v Reginině případě stane.

Regina zmučeně vstala a plazila se k tabuli pomalým tempem. Když před ní stála zkřížila si ruce a jen na ni hleděla. V její případě bych dělala asi to samé, protože já a zeměpis - to nejde k sobě. Nikdy mi nešel a je mi jasné, že mi ani nikdy nepůjde.

Byla jsem do toho, co Regina dělá natolik zažraná, že jsem lehnutím málem spadla, když na mě Liam promluvil.
Liam: Heh.. tak jak ses rozhodla? Půjdeš teda ven?
Emily: No.. víš.. tak dobře. Půjdu.
Liam: Okey. Tak v 6 tě budu čekat u té autobusové zastávky, jo?
Kývla jsem. Byla jsem, ale zároveň i nebyla ráda. Ráda jsem byla za to, že si mě všímá a ráda nebyla, protože není jisté, jestli to není feťák a já se bojím, že by mi mohl něco udělat.

Emily: Hele.. a kam to vlastně vůbec půjdem?
Zeptala jsem se, abych vůbec věděla, kam mě to bude chtít odtáhnout.

Liam: Nech se překvapit. Uvidíš sama, až budeme na místě. Neboj, bude to bezpečné místo.
No to doufám. Jestli po mě bude chtít, aby jsme lezli do nějakýho prohulenýho klubu, tak na to ať zapomene.

Učitelka: Aháá! Takže zase naše dvojička nám tady kecá? Tak až dozkouším Reginu, hned se vrhnu na vás, to se nebojte.
No tak to je fakt super. Zase schytám další pětku ze zemáku.

Hned jak mi to dopověděla a otočila se směrem k Regině, mi na stole přistál poskládaný papírek. Otočila jsem se směrem dozadu a všimla si, že se na mě Elliot usmívá. Proto jsem rychle papír otevřela, abych zjistila co mi chce a zjistila, že...

... že chce jít ven! A dneska! No tak to je fakt bezva! Vůbec nevím, co mám dělat! Počkám, až se vrátí Regina ze zkoušení a zeptám se jí, co mám dělat. Ona totiž je na tohle odborník.

Naštěstí ji učitelka už dozkoušela. Zpozornila jsem, abych se dozvěděla, jakou má známku.
Učitelka: Tak pro dnešek za 3. Na lepší to fakt nebylo.
Hned jak to řekla vyvalila jsem oči. To není možný! Tak to je fakt borec, protože já to dám za 5!

Učitelka: Tak, teď je na řadě Liam. Pojď k mapě.
Byla jsem ráda, že neřekne moje jméno, protože jsem chtěla ještě pokecat o "tom" s Reginou. Ona totiž při zkoušení až takový pozor nedává. Kdyby mě vyzkoušela dřív, tak by to nedopadlo asi nijak dobře.

Hned, jak Regina usedla, jsem na ni začala mluvit.
Emily: Mám problém.
Regina: Joj, jakej?
Udělala ten výraz, který používá, když se mi něco opakovaně děje.

Všechno jsem jí teda řekla. Regina si oddychla a začala.
Regina: No.. takže. Na tenhle problém je jen jedinné řešení. Domluvit si rande s každým v jiný čas. Například, když říkáš, že s Liamem jdeš v 6. Tak si domluv s Elliotem ve 4. Po sedmé hodině ale už nikam nechoď. Však víš, co by se venku mohlo stát.
Ještě že tu Reginu mám. Opravdu mi pomohla. Na tohle bych ani nepřišla. Hned jsem Elliotovi odepsala, že jdu a že máme sraz ve 4 u mýho domu. Věděl, kde bydlím, protože se mě jednou pokoušel pronásledovat! Ach ti kluci... 


Učitelka: Tak .. Emily. Teď jsi na řadě ty!

Emily: Ale, paní učitelko. Já neumím ani slovo!
Bylo zbytečný, aby mě zkoušela, protože i beztak bych nic nevěděla.
Učitelka: Dobře, jak chceš. Takže si rovnou píšu za pět.
Nevadilo mi to, protože i kdyby mě zkoušela ta známka by byla stejná. Pět.
PO ŠKOLE
_________________________________________________________________________________________

Když konečně uběhli všechny hodiny, co jsme po zemáku ještě měli, zazvonilo dnes naposled a my se s Reginou vyřítili jako střely ven. Byly jsme rády, že jsme konečně venku a nemusíme poslouchat řev paní Zelené hlavy. Myslela jsem teda, že bude v pohodě, ale to jsem si asi myslela moc. Ona je totiž pravý opak.

Venku krásně svítilo slunce a ve vzduchu byla cítit krásná vůně vánku. Krásné počasí.
Regina: Tak co, ty ranďáku?
Emily: Ale.. prosímtě! Tomu se ani rande říkat nedá! Ani nevím, kam půjdeme. Ale docela se bojím jít s Liamem.. však víš.
Regina: Já tě s ním ani ven pustit nechci, ale taky ti nechci nic zakazovat. Mě se ten kluk prostě nezdá. Ty máš na lepší!
Pořád jsme tak jen kecali a kecali.. Však to znáte! 


Najednou se prudce otevřeli dveře a v nich se objevily krásné hnědé vlasy. Byl to Liam. Když se dveře za ním zabouchly, sešel schody a zastavil se. Taky se rozhlížel po nebi a nasál vzduch. Když si všiml nás usmál se. Bylo mi jasné, že musím vstát. Na klucích vždy poznáte, když po vás něco chcou.

Stoupla jsem z lavičky a šla směrem k němu. Když jsem byla u něj zastavila jsem se a usmála se.
Emily: Tak copak mi chceš?
Liam: Jak jsi poznala, že po tobě něco chci? 

Emily: Já to poznám vždy. No a co tedy chceš?
Liam: No jen jestli to pořád platí..
Emily: Ale samozřejmě..!
Řekla jsem mu a potom jsme se rozloučili. Já teda nevím. Připadá mi hrozně milej, ale.. ale mám z něj i strach. Jak to může být jen možné?

Hned za hnědou hlavou se objevila blond hlava.
Elliot: Čauvec krásko! Tak co platí to ta dnešní schůzka?
- Ti kluci asi fakt neví, co říct.
Kývla jsem mu. Elliot se jen zasmál. Chtěla jsem se s ním pomalu rozloučit, ale vypadalo to jako, kdyby mi chtěl něco říct, tak jsem počkala.
Elliot: Jo a nevadí, kdybych s sebou vzal svoji holku?
COŽÉ?!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!!!

○ Líbil se Vám díl?
○ Jak to dopadne s těmi schůzkami?
○ Komu by jste dali přednost, kdyby jste byli Emily?
○ Vezme s sebou doopravdy svou holku a má ji vůbec?














1. Jó!
Byl úžasnej!
100%! Hlavně po tom, co Elliot teď Emily řekl!
2. Tak to si netroufám ani tipovat, ale určitě nějak katastrofálně!
3. Liamovi!!!♥♥♥
4. Si myslim, že to bude ta Sue. Ale když se ptáš, jestli ji fakt má, tak ji asi nemá.
Ale pobavilo mě, jak se oba dva zeptali, jestli to pořád platí.
Ale dvě schůzky v jeden den...nevím, nevím, ale to smrdí malérem! 