5. dubna 2012 v 10:25 | SimGirl
|
Mám pro vás další ROMANTICKÝ díl a novou úvodku! Snad se bude líbit! ;)
Sedli jsme si k úplně poslednímu stolu, kde byl taky jediný stůl a na něm byla váza s květinou. Sedli jsme si naproti sobě a nejmíň minutu jsme ale nic neřekli. Mě to už přestávalo bavit, přecijenom to mělo být podle Elliota rande a mě to přišlo nudný.
Emily: Tak co teda budeme dělat?
Elliot: No.. mám jeden návrh..
Emily: Povídej!
Řekla jsem mu a pokynula rukou, ať mluví.
Elliot: Připijeme si!
Řekl a někde zpod stolu vytáhl mě skleničky s bílým vínem. Ani nevím, kde se tam vzali. Oba dva jsme si ťukli a Elliot řekl Na nás! Tak jsme se napili. Já ani nevím, jestli s Elliotem teda už chodím, což bude ale asi kravina. Já ani nevím, jestli bych s ním měla vůbec chodit.
Můj zrak se poté ale podíval na hodiny a bylo už 5. Že by jsme tu byli už tak dlouho? Ani jsem si toho nevšimla. Hned jsem si vzpomněla, že bych měla jít ven ještě s Liamem a opravdu se na něj nechci vykašlat, ikdyž mám strach jít s ním někam. Tak jsem teda vstala že půjdu..
Elliot: Ty už jdeš?
Emily: No.. už musím. Vzpomněla jsem si, že mamka něco potřebuje. - Zalhala jsem. Přece jsem mu nemohla říct, že mám rande s Liamem!
Elliot: Aha, škoda. Tak teda zítra ve škole, jo?
Řekl mi a silně mě objal, že jsem nemohla ani dýchat. Chtěl mě políbit, ale já odmítla. Já ani nevím, ale z ničehonic jsem nebyla do Elliota vůbec zamilovaná, nevím čím to bylo.
Když jsem rychlostí blesku doletěla domů, hned první věc, kterou jsem udělala byla, že jsem ze sebe sundala ty odporné šaty, byly mi totiž trochu malé a zase je pověsila na ramínko a dala do skříně. Za to teď jsem vyndala nějaké normální oblečení, protože mi bylo jasné, že Liam nebude chtít jít někam do restaurace a bude určitě venku. Dokážete si mě představit jak běhám venku na jehlách?
Hned potom jsem skočila do sprchy. No jo no, to jsem si to oblečení mohla rovnou vytáhnout potom. Ale do sprchy jsem rozhodně musela, protože jsem byla celá zpocená z toho, jak jsem utíkala domů. A přeci nepůjdu za ním jako nějaká spocená opice?!

Hned jak jsem vylezla ze sprchy jsem na sebe hodila oblečení, které jsem před chvílí vytáhla ze skříně. Hned potom jsem si vyčistila zuby a trochu si spravila vlasy, které už nebyly tak hezké, jako před chvílí. Ale ještě pořád drželi.
Byla jsem celá nervózní z té schůzky s Liamem. Nemusím to vysvětlovat, vy víte proč. Bylo mi z toho úplně horko, musím na čerstvý vzduch, co nejdřív!
Doběhla jsem na balkón a lehla si na lehátko. Slunce už nesvítilo, schovalo se za mraky, takže tu nebylo naštěstí ani takový teplo. Byla jsem tam nějakou dobu a úplně zapomněla na čas. Po chvíli jsem si řekla, že půjdu do pokoje a podívám se. Bylo právě 5:45 - nejvyšší čas, abych šla, protože cesta k zastávce trvá čtvrt hodiny.
Vyšla jsem z venkovních dveří, kolikrát jsem z nich už dnes vyšla? Hodněkrát. Taky tu nesvítilo slunce, byla jsem ve stínu. Teď už tu bylo příjemněji, než před chvílí na balkóně a já se zase začla na tu schůzku s Liamem těšit. Ach, ty moje nálady!

Za chvíli jsem byla u bytovek, u kterých jsem šla ráno s Reginou. Právě odtud se můžete nejlépe dostat k zastávce, co nejrychleji, což já teď právě potřebuju, nebo přijdu pozdě - tentokrát za Liamem. Ikdyž bylo už dávno odpoledne a pomalu se to blížilo k večeru, stále tu nebylo ani živáčka, že by tu už nikdo nebydlel?

Vyšla jsem z uličky, která vede přímo k zastávce a už jsem viděla, že tam sedí Liam. Hned, jak mě zahlídl vstal a šel ke mě. Nemusel jít moc dlouho, protože já jsem přidala na kroku, abych už u něj mohla konečně být. Jak ráda bych ho objala.

Liam: Áhoj..!
Emily: Ahoj..! Tak co budeme dělat? - Podruhé, co to dnes říkám.
Liam: No mám jeden návrh.. - Podruhé, co to slyším. Ach ti kluci!

Emily: Heh.. tak co?
Zeptala jsem se a usmála se. On je prostě tak hezkej. Není jako Elliot!
Liam: Skoč mi na záda!

Emily: Cože?

Liam: No honem!
Tak jsem teda neváhala a skočila!

Liam: Můžeme jet, princezno?
Emily: Ó, samozřejmě, můj princi!
To není možný! Já jsem do něj asi dost zamilovaná!

S ním je to lepší, než s Elliotem.
Donesl mě až k parku, který je kousek od zastávky. Připomělo mi to moje dětství. To, který už se bohužel nedá vrátit..

Potom mě pustil na zem a protáhl si záda, tedy celé tělo, které ho muselo určitě od toho nošení mě hrozně bolet. Chudák..
Potom jsme oba dva automaticky vlezli na houpačky a začali se jako malí houpat. Soutěžili jsme, kdo se rozhoupe co nejvíc. Mě to šlo nejlíp, z dětství to mám už hodně natrénovaný, zato Liamovi to vůbec nešlo.
Emily: Makééj!

- Křikla jsem na něj ze srandy.
Liam: Vždyť makáám!
Pořád jsme se chechtali a pomalu jsme ani nevěděli čemu. S Liamem to bylo 100x lepší než s Elliotem.
Potom, když jsme se dohoupali mě Liam zvedl a točil se mnou ve vzduchu kolem dokola. Bylo to s ním tak krásný, nedá se to ani popsat. Neustále jsme se smál a být u Liama v takovéto blízkosti bylo pro mě jako výhra v Jackpotu. Né kecám, tohle bylo o hodně víc lepší, než nějaká výhra.
Když se mnou dotočil, si mě přitáhl blíž k sobě. Beze slova jsme se dívali tomu druhému do očí a usmívali jsme se. Pro mě to byla nehorázná romantika, ikdyž já ji moc nemusím. Ale s ním to bylo jiné. Tak krásné, nepopsatelné...
Liam: Jsi tak nádherná.
Tak tohle se mnou pohlo. Srdce mi začlo bušit o 106.
A pak.. pak mě políbil. Bylo to nádherný..
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!!!
○ Líbil se Vám díl?
○ Ke komu se víc Em hodí?
○ Bude Em s Liamem chodit?
○ Líbil se Vám díl? - Nepopsatelně!♥ Ta nová úvodka je dokonalá! =)
Samozřejmě, že k Elliotovi!
Né, to byla sranda.
K Liámkovi.♥
○ Ke komu se víc Em hodí? - Ty se ještě ptáš?
○ Bude Em s Liamem chodit? - Myslím, že jo, ale bude to komplikované.