

Když jsem měla ruce umyté, chtěla jsem už jít zpátky za Liamem, když najednou někdo zakašlal. Koukla jsem se směrem k záchodům a tam uviděla člověka, kterého bych tu nečekala.

Stála tam Regina. Ano, tak očekávaný člověk a já ho ani nečekala. Dívali jsme se na sebe, jak kdyby jsme se snad ani neznali.
Ahoj. Pípla Regina a snažila se udělat úsměv, ikdyž z toho vznikl jen úšklebek.

Pokusila se o úsměv znovu a ten už vypadal alespoň trochu věrohodně.
Regina: Opravdu bych se ti chtěla omluvit. Promiň. Už to nikdy neudělám. Neměla bych se míchat nikomu do vztahu a obzvlášť né mé nej kámošce. Tak mi to prosím odpusť.
Řekla mi a udělala co nejsladší obličej, aby mě snad obměkčila.

Já se nad tím jen zasmála.
Emily: Ach, ty jedna herečko. No, tak dobře odpouštím ti, protože jak vidím, ty bys to nevzdala. Ale slib mi, že už se mi nebudeš míchat do vztahu.
Řekla jsem a podívala se na ni jako matka na dceru.

Slibuju. Řekla mi a objala mě. Po dlouhé době jsem si zase mohla vychutnat tu krásnou chuť přátelství, obzvlášť s někým koho znám už od školky.
Emily: Půjdeme? - Zeptala jsem se a usmála se.
Regina: Jo.
Přikývla, tudíž jsme mohli jít zpátky dokoukat ten nudný film.

Otevřeli jsme dveře a nás obklopilo silné světlo, které tu zářilo dokonce více než na záchodě. Liam jen seděl a pohled měl upřený kamsi do dáli, šlo vidět že asi přemýšlel. Ale nad čím? Tak to by mě teda zajímalo.
Možná, že to bylo taky tím, že si nás všiml a raději dělal, že nás nevidí. Kvůli Regině. Od začátku ji asi neměl rád, tak ani se mu nedivím, když ho přímo před ním prohlásila feťákem.

Když jsme si sedli, dělal, jakože se vzpamatoval z hlubokého přemýšlení.
Liam: Eh.. jak vidím, tak jste zase kámošky, co? - Prohodil otráveně a koukl se na mě a Reginu.
Emily: Jo. Odpustila jsem jí. Je to hrozná herečka, nedá se s ní vydržet. 

Řekla jsem a zasmála se. Byla na tom pravda, protože ona umí sehrát cokoliv a to klidně i smrt.
Celou dobu jí říkám, že by měla jít někam na hereckou, tak doufám, že půjde.
Celou dobu jí říkám, že by měla jít někam na hereckou, tak doufám, že půjde.
Najednou se ale z pravé strany ozvala Regina.
Regina: Hele, Liame.. já se ti omlouvám za to, že jsem tě prohlásila f-feťákem.
Liam: No, co už. Ale omluva se přijímá. 

Řekl vtipně, ale jeho tvář nijak vtipná nebyla, spíš skleslá. Asi z toho nebyl moc šťastný.

Po chvíli se opět zhlasli světla a začala druhá polovina filmu. Hned na začátek se tam objevila jakási ženská hrající na klavír onu známou Beethovenu symfonii. Na to už ale učitelka vepředu vstala a hned nám všem oznamovala, že je to Beethoven. Jak kdyby jsme snad byli prvňáci a neznali jsme ho.
Ta druhá část filmu nebyla až tolik nudná jako ta první. Dozvěděla jsem se, proč tomu filmu dali zrovna název Bang Bang. No, protože se tam střílelo.
Měla jsem tak trochu pravdu a divila jsem se, že nás na tenhle film vůbec učitelka pustila.
Měla jsem tak trochu pravdu a divila jsem se, že nás na tenhle film vůbec učitelka pustila.
Nebylo to tolik nudné, ale hned jak skončil všichni i s učitelkou vystřelili ven. Byla jsem ráda, že jsem konečně na čerstvém vzduchu, protože vevnitř bylo neskutečné horko a nedalo se tam pomalu ani dýchat. K tomu mě ještě boleli nohy a taky zadek z toho věčného sezení, proto jsem se musela pořádně protáhnout.

Podle rozvrhu by jsme teď měli mít zeměpis, ale učitelka nám řekla, že máme jít domů, že nás teďka na víkend nechce mučit učením. Fakt bezva učitelka.
Všichni už odešli, akorát my tři jsme zůstali stát před velkými dveřmi, kterými se do kina vstupuje a dohadovali se, kam by jsme šli, protože se nikomu nechtělo jít domů.

Regina: Já bych to vzala rovnou do té nové restaurace. Mají tam prý dobrou kávu.
Navrhla Regina a udělala na nás velký úsměv.

Emily: Já bych to brala. Mám docela chuť na kávu. Co ty na to Liame?
Řekla jsem a koukla na Liama. Ten jen kývl hlavou, což znamenalo souhlas.

Tak jsme teda všichni šli. Já jsem šla přímo uprostřed, aby si snad jeden z nich nepřišel odstrčený. Ale i tak šel Liam kousek před námi s docela nepříjemným obličejem. Asi z toho nebyl dvakrát šťastný a vypadalo to, že chtěl jít se mnou někam sám.

Před chvílí jsme ale stáli před onou restaurací, kde jsem byla naposledy s Elliotem. Zastavila jsem se. Nechtěla jsem jít dovnitř. Nechtěla jsem znovu vzpomínat na to, jak jsem tu s ním byla a potom nás uviděl s Liamem v parku.
Regina: Děje se něco, Emily?
Emily: Ne, nic. Jen.. já.. cosi mě píchlo do nohy.
Zalhala jsem. Nechtěla jsem říkat před Liamem, že pořád ještě myslím na Elliota.

Když jsme vešli dovnitř opět jsem ucítila onu skořicovou vůni jako tenkrát s Elliotem. Ale něco tu bylo jiné. U všech sedaček byly stoly a za pultem stála přívětivá žena.
Dobrý den. Pozdravili jsme všichni souhlasně a žena za pultem nám pozdrav oplatila.

Automaticky jsme si všichni sedli k úplně prvnímu stolu od leva a hned jsme začali kecat o všem možném. O tom hrozném filmu, o tom, co jsme s Liamem dělali, z čeho nebyla Regina moc šťastná a taky, co jsme dělali s Reginou, z čehož zase nebyl šťastný Liam. Opravdu jsem nevěděla, o čem se mám bavit, protože se pořád přeskakovalo z jednoho tématu k druhému, tak jsem raději pro jistotu mlčela a jen přikyvovala.

Když najednou k našemu stolu přistoupila číšnice. Co si dáte? Zeptala se a do ruky uchopila propisku.
3 kávy, prosím. Řekl Liam za všechny a přívětivě se na ženu usmál.
Jenže to zas začala číšnice namítat. Ale kávy jsou tu povolené až od 18-ti. Je to sice divné pravidlo, ale tak si to přeje šéf. Řekla nám.
Tak co teď?
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!!!

○ Líbil se Vám díl?
○ Udělala Emily dobře, že odpustila Regině?
○ Budou se opakovat spory mezi Reginou a Liamem?
○ Jak dopadne objednávka kávy? :D














○ Líbil se Vám díl? - Jj, pěkný =)
Regině se mi nechce moc věřit...
- Dají si čaj!
Ale né, no. Něco se musí stát!
Asi tam příjde Elliot, ale jen asi! 
○ Udělala Emily dobře, že odpustila Regině? - Já nevím proč, ale nemám z toho radost.
○ Budou se opakovat spory mezi Reginou a Liamem? - Myslím, že ano a dopadne to hůř, jak předtím
○ Jak dopadne objednávka kávy?