31. července 2012 v 10:30 | SimGirl
|
Jako omluvu za to, že jsem tu nebyla pár dní, vám přináším další dílek Le pouvoir de la magie, tak se vám snad bude líbit. ;)
P.S. Určitě jste si všimli, že je new úvodka. ;)
Když jsem se nějakou dobu dívala na její zamračenou tvář, došlo mi, kdo to je. Je to ta žena ze snu, zdálo se mi o ní. Vyhrožovala mi, že pokud do toho domu nepůjdu, něco se mi stane a už možná chápu, proč v tom snu byla zrovna ona. Patří sem a ona jediná mě snad mohla donutit, abych sem vůbec šla, jinak mě to ani nenapadlo.
Je to něco jako "myšlenkářka". Řekla mi ta v bílém, tedy Lorenne. Umí se taky perfektně teleportovat časem a ovládat lidské sny, tudíž je dost možné, že se ti o ní už zdálo. Řekla mi ještě a já už to dokonale pochopila, tudíž jsem neměla žádné otázky. Možná jen, co tu vlastně dělám?
Když Loranne dokončila tu větu, že se mi o ní mohlo i zdát, Delores se tak šibalsky zasmála, tudíž za to mohla ona. Ona mohla za ten sen a vůbec, že jsem tu.
Proč si pořád kladeš tuto otázku? Zeptala se z ničehonic Loranne a já tušila, že to bude na mě. Nepochopila jsem, co tím myslí, tudíž jsem jenom zakroutila nechápavě hlavou.
Proč si pořád kladeš tu otázku, co tu děláš? Zeptala se mě ještě jednou a já pochopila. Vždyť se tu na to pořád ptám sama sebe a Loranne přece umí číst myšlenky.
J-já nevím. Zajímalo by mě to. Řekla jsem roztřepaných hlasem. Bylo to poprvé, co jsem tu za tu celou dobu promluvila. Měla jsem docela i strach. Nevěděla jsem ani, co jsou zač.
Víš..jsi tu pro to, že jsi něco jako my. Jsi jiná, než ostatní, lišíš se. Není to vzhledem, ale mocí, kterou ukrýváš v sobě a ani o ní nevíš. Řekla mi a to jsem už nechápala vůbec. Ale jak? Jak je to vůbec možné?
Je to jednoduché. Tvoji rodiče byli stejní. Měli moc. Tvoje matka taky, než zemřela. Když mi to řekla, nemohla jsem uvěřit vlastním uším. Ona zemřela?? Vždyť jsem ji ještě před pár dny viděla živou?
Víš.. Bojovala v důležitém boji a bohužel to neustála. Moc protivníka byla až příliš silná a ona na to neměla. Ale nebreč, slzy k ničemu nepomohou. Na tobě je teď, abys toho protivníka zabila! Řekla mi a já na ni nechápavě pohlédla. Má matka to neustála a já ano? I Delores se tak divně podívala směrem k Loranne.
Vím, že si teď říkáš, že to nemůžeš zvládnout, když to nedala tvá matka, ale pochop.. Čím víc jsi mladší, tím máš větší moc. Stárneš, moc ubývá. Tvá matka nebyla zrovna nejmladší a tu tíhu soupeře prostě neutáhla. Řekla mi a mě po tváři stekla další slza. Bylo těžké to zadržet a já se nebála to dát najevo.
Ale neboj, nebudeš v tom sama. Dostaneš ochránce a ten tě bude učit, jak máš s mocí zacházet a aby jsi s ní zbytečně neplýtvala. Jo aha, tak ochránce. To jsem vážně zvědavá, co to bude za ňoumu.
NATHANE! Zakřičela najednou Loranne, až to rvalo uši. Vůbec jsem nechápala, co se teď má stát. Jen jsem s hromadou myšlenek v hlavě stála a čekala, co se bude dít.
Když najednou se jen kousek ode mě vytvořil jasně modrý kruh, z kterého potom směrem k stropu vytryskl ještě jasnější plamen bílého světla. Nebylo to pro mě už tak jasné, to předtím, když jsem vstoupila, bylo jasnější. Když jsem se pořádně podívala, všimla jsem si, že vevnitř "toho všeho" někdo stojí. Že by ochránce? Pche!
Když potom světlo ubývalo, pohled na osobu byl jasnější. Tvořili se kolem něj ještě malé modré hvězdičky nebo co to bylo a já ho jen pozorovala. Možná jsem ho dost podcenila, byl hezký. Až moc hezký na někoho, kdo tu má být jakýmsi učitelem.
Když potom zmizli všechny tu hvězdičky a ostatní "věci", které se kolem něho tvořili, stál tu v plné kráse a ani se na mě nepodíval. Pořád se díval někam do prázdna a na tváři měl takový menší úsměv.
Lorenne mu dala pokyn, aby šel za ní a on jako poslušný pes přiběhl a stoupl si kousek vedle ní. Díval se na mě tak zajímavým pohledem, že mě to až skoro děsilo.
Vivien, tohle je Nathan, tvůj učitel. Od teď tě bude přiučovat novým kouzlům a bude na tebe dohlížet. Řekla mi Loranne a já si v duchu říkala, že tohle jsem si vážně přála! V ironii, samozřejmě.
Ahoooj Vivieeeeen! Zakřičel ten blonďák, Nathan a já jen zakroutila očima. Na pohled vypadal jako dospělej chlap, ale choval se jako pětiletý děcko. Teda nevím, jak vy, ale alespoň na mě tak působil.
Sice mi přišel jako malý dítě, ale stále bylo v něm nějaké to kouzlo a já z něj nemohla spustit oči. Sledovala jsem jeho každý krok a zaregistrovala i to, že se o kousek posunul, tudíž stál přesně přede mnou.
Vivien, tohle je kouzlo, které by tě mělo chránit, tudíž to bude něco jako tvůj štít. Řekl mi a natáhl ruce před sebe. Žádné světlo nebo či co jsem zatím neviděla.
Když potom se najednou směrem ke mě pomalu pohybovalo malé, ale silné fialové světlo. Srdce mi začalo bušit a energie, která byla kolem toho světla byla čím dál silnější...a pak jen tma.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!!!
○ Líbil se Vám díl?
○ Co říkáte na Nathana?
○ Co se stalo s její matkou?
○ Co se stalo Vivien?
Jasně, jako každý díl!
No, myslím, že nebude moc přemýšet, myslím tím, že jen bude poslouchat pokyny té ženě v bílém.
Určitě to je ta žena z Vivieniného snu, ta co utíkala před tou zlou!
Nevím, jako když do ní narazila ta fialová energie? Myslím, že se někam teleportovala....